No a tohle je v podstatě poslední článek z letošní série spooky season. Musím říct, že letos mi celé září a říjen utekl strašně rychle. Ostatně, ono každý rok to tak je. Jsem ale trošku smutná, protože bych nejradši žila v říjnovém moodu celý život a vůbec by mi to nevadilo. Ale co se dá dělat. Je na čase se připravit na Vánoce a nějak tak si ještě toto období užít, protože potom jsou ty měsíce strašně nudné a vlečou se, než přijde alespoň září. Dneska tedy pro Vás mám jeden slíbený příběh, který se už dlouho dlouho vypráví konkrétně na Pelhřimovsku. Můžete mu věřit, či nemusíte. Já si ho pamatuji už spoustu let od doby, co jsem ho četla a tak nějak mi utkvěl v paměti. A dnes se s Vámi o něj podělím ...
Tento příběh se odehrává jak jinak, než v období dušiček. V tento den ráno se konala v kostele mše za zemřelé duše. Na tuto mši se i chystala jistá stařenka, která se uprostřed noci vzbudila. K jejímu překvapení za oknem viděla, že je již poměrně světlo a pomyslela si, že jistě přijde na tuto mši pozdě a jaká to bude ostuda po celé vsi. Rychle tedy vstala, oblékla se a přes sebe hodila kožíšek, protože listopadového rána bylo již velmi chladno, a vyrazila do kostela. Přiběhla, našla volné místo mezi lavicemi a sklopila hlavu dolů, protože se velmi styděla a doufala, že si jejího pozdního příchodu nikdo nevšimne. Po chvíli ale hlavu přece jen zvedla a začala se rozhlížet kolem. Přišlo jí to celé divné. Mše probíhala jako obvykle, ale lidé, kteří seděli okolo ní, jí byli nějakým způsobem až moc povědomí. Po čase si uvědomila, že všechny tyto lidi zná a že se jedná o lidi z vesnice, kteří již ale jsou dávno po smrti. Stařenka strachy nevěděla, co má dělat. Až jí jedna duše vedle ní poradila, aby zde na lavici zanechala svůj kožíšek a rychle utíkala domů a hlavně ať se za sebou neotáčí. Stařenka poslechla, kožíšek nechala na místě, kde seděla a rychle spěchala domů anižby se za sebou byť jen jedinkrát ohlédla. Ráno za kokrhání kohoutů se sešli lidé v kostele na ranní dušičkovou mši a našli tento kožíšek, jak je na kousky roztrhaný a poházený okolo. Kdyby stařenka nenechala kožíšek v kostele a zůstala by, duše by jí roztrhali stejně, jako její kožíšek...
Žádné komentáře:
Okomentovat